Blended learning jako skutečně efektivní přístup ke vzdělávání

Konec 20. století a počátek 21. století byl a stále je v etapě fascinace technologiemi všeho druhu. Lidé jsou nadšeni možnostmi, které jim nové a moderní technologie nabízejí. Zároveň roste snaha využít co nejvíce potenciálu, který ICT skutečně nesou. V oblasti školství pak zejména využít to, co je dnes téměř každému vzdělávanému i vzdělavateli k dispozici – osobní počítač či notebook a připojení k internetu.

Pokud nahlédneme do historie pedagogiky na problematiku vzdělávání, vždy se setkáme s přístupem, ve kterém existuje to, co se v současnosti nazývá edukačním procesem či edukační realitou. Tedy existuje interakční proces, ve kterém na jedné straně nalézáme žáka/vzdělávaného (objekt edukace) a druhé straně vzdělavatele/učitele. V tomto vztahu tedy koexistují vždy minimálně 2 osoby. Osoba vzdělavatele je pro úspěch jakékoli formy procesu učení nejdůležitějším prvkem. Učitel je tedy subjekt/objekt vzdělávání a počítač je pouhý nástroj či prostředek vzdělávání (stejně jako kniha, video, televize apod.).

Hlavní výhodu počítače pro vzdělávání představuje schopnost soustřeďovat více médií v rámci jedné platformy. Tedy místo toho, abychom měli v pracovně video, DVD, přehrávač CD, knihovnu plnou knih, telefon a třeba kopírku, stačí nám jeden přístroj, který nahrazuje ostatní a který navíc umožňuje člověku okamžitou interakci a komunikaci. Tím je velmi podobný člověku, protože „reaguje“ – „komunikuje“, pro děti je jakýmsi „živým kamarádem“. Nicméně je to stále jen nástroj, neživý předmět (stejně jako toustovač, topinkovač, lednička).

Protože má počítač jako stroj ohromný potenciál, protože umožňuje vzájemnou komunikaci, protože by mohl odstranit velké množství bariér (například místo, čas, studijní literatura apod.), začal se využívat v rámci distančního vzdělávání pro podporu e-learningu, tedy vzdělávání realizované prostřednictvím počítače a počítačových sítí.

Zde došlo zejména k velkému boomu v oblasti tzv. LMS technologií (studijní prostředí) a také v oblasti tvorby distančních textů/opor (studijní materiál). Začalo vznikat velké množství multimediálních opor, které poskytují obsah na bázi textu, grafiky, ale i animací, zvukových nahrávek a interaktivních objektů. Obhájci e-learningu pak tuto úroveň „poskytování obsahu“ rozšiřují o možnosti evaluace, verifikace (procvičení učiva) na bázi autotestů, testů či seminárních prací. A v tomto okamžiku vstupuje do hry lidský faktor, který se v e-learningu stává zprostředkovatelem evaluace = tedy opravuje studentské práce, komentuje je, poskytuje konzultace, zapojuje se do online diskusí apod. Snaha dostat osobnost do studijních materiálu prostřednictvím tzv. průvodců studia (do výkladového textu je vsunut monolog učitele) je nesmyslná a neefektivní, vyznívá spíše trapně, než funkčně.

Ať bude technika postupovat libovolným směrem, nedokáže nahradit osobnost učitele, pouze umožní nahradit studijní materiály (říkejme jim knihy 3. – 4. úrovně). Přímá komunikace s učitelem v rámci běžných prezenčních hodin totiž zahrnuje množství faktorů, které nelze objektivně vyjádřit. A tyto faktory právě velmi efektivně podporují proces učení.
Mezi nimi lze zmínit například schopnost bezprostřední a nepřipravené reakce na nečekané situace, schopnost řešit konflikt, humor učitele, schopnost řešit problémy okamžitě, schopnost improvizace, schopnost kreativního myšlení, schopnost stratifikovat studijní skupinu a rozpoznávat silné a slabé stránky, schopnost sociální komunikace a emoční inteligence, schopnost navázat přátelství a kamarádství, schopnost poskytovat vzdělávací vzor, schopnost přizpůsobit se změněným podmínkám, schopnost přímé aktivizace studentů apod. Ve vzdělávání totiž platí pravidlo: mám li rád učitele (jako dobrého pedagoga a didaktika), mám rád i předmět, který učí.

Je tedy zřejmé, že existuje množství VELMI DŮLEŽITÝCH PRVKŮ vzdělávání, které nelze nahradit a které jsou v procesu učení kritickými. Bez nich nebude vzdělávání efektivní. Proto také e-learningové vzdělávání nebude nikdy tak efektní jako prezenční (srovnáme-li čistě e-learning s tutorským řízením bez prezenčních částí s prezenční výukou). E-learning poskytne lidem skvělé studijní materiály. Nenahradí však lidskou osobnost, už proto, že je neuchopitelná a nelze ji zařadit do pomyslných škatulek.

A v tuto chvíli přichází na scénu blended learning – čili smíšená forma vzdělávání, která představuje ideální kombinaci toho nejlepšího z obou světů. Blended learning je prezenční výuka s e-learningovou podporou, kterou lze využít v běžných hodinách, ale také v domácí přípravě. Tedy počítačově gramotný učitel běžně využívá ve svých hodinách funkčně a efektivně techniku tak, aby mělo její použití žádoucí vzdělávací efekt.

Blended learning znamená, že studující má k dispozici skvělého učitele a výbornou učebnici se zachováním přímého sociálního kontaktu (třída/skupina). 

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.