V dnešním příspěvku se krátce zamyslíme nad základními principy a přístupy k psaní tzv. distančních textů (distančních opor), určených pro řízené samostudium podporované informačními a komunikačními technologiemi.

Hovoříme-li o distančních textech, hovoříme tedy v podstatě o vzdělávacím obsahu (EU pro něj používá velmi často spojení e-content). Brian Holmes, člen výboru Evropské komise pro eLearning e-content v rozhovoru s námi uvádí 2 zásadní odlišnosti (oproti klasickým papírovým učebním textům), které elektronický distanční text charakterizují. V prvé řadě je to fakt, že e-learningový obsah nelze dost dobře získat pouze přenosem textu z papírové do elektronické podoby, jak to umožňuje například technologie OCR. Je třeba uvědomit si, že elektronický distanční text defacto existuje na specifickém druhu platformy (WBT, LMS prostředí). Pokud má být pak využíván k řízenému samostudiu, měl by text studující povzbuzovat, přesvědčovat, v angličtině toto pak vystihuje sloveso encourage. Měl by dále umožnit interakci přímo s daným vzdělávacím obsahem – protože student by se měl vzdělávacího procesu účastnit aktivně, neměl by zůstat pouze v úloze pasivního pozorovatele. Brian Holmes dále uvádí, že učitelé, instruktoři, lektoři a další vzdělavatelé potřebují nové dovednosti k tomu, aby byli schopni vytvářet kvalitní použitelný e-content. Vedle základních znalostí ICT (počítačová gramotnost, v Evropě se používá pojem digital literacy) potřebují autoři elektronických distančních vzdělávacích obsahů porozumět kognitivním a behaviorálním účinkům využívání těchto materiálů v různých situacích.

Zkusme se tedy alespoň krátce zamyslet na tím, z čeho by se měl distanční elektronický text skládat, co by měl obsahovat, jak by měl být hierarchizován, jak by měl působit na vzdělávané. Na prvním místě je třeba říci, že elektronické distanční texty jsou zpracovány specifickým didaktickým/metodologickým způsobem. Některá pracoviště, která se zabývají tvorbou/metodickou úpravou těchto materiálů, rozdělují tvorbu distančního textu do několika fází: odborník napíše podle předem stanovených požadavků distanční text (metodika) a metodik provede výslednou metodickou úpravu textu. V tomto stručném přehledu však roli metodika odsuneme do pozadí, protože jeho role není v procesu tvorby elektronických materiálů ústřední. Zamyslíme se spíše nad přístupem autora-odborníka, který chce vytvořit distančních text sám. Jeho přístup by měl hledat a řešit odpovědi na tři základní otázky:

Při psaní distančního textu bychom si vždy měli uvědomit, pro ho je náš text určen. Je rozdíl, zda z našeho textu budou studovat mladí studenti, zvyklí běžně pracovat se skripty a vědeckými publikacemi, s dostatkem času a energie; na druhé straně pak pracující lidé středního věku, kteří jsou v průběhu dne v zaměstnáni, mají své rodiny, trpí nedostatkem času, často také burn-out syndromy apod. Tyto odlišnosti by měl autor akceptovat již v úvodu psaní textu a podřídit jim pak koncepci jednotlivých částí textu.

Před psaním textu bychom se jako autoři měli zamyslet nad otázkou, co vlastně chceme vzdělávaného naučit – tj. stanovit verifikovatelné cíle, které by jejich text měl naplnit. Co se týče cílů, měli bychom si vždy stanovit, které cíle jsou podstatné a které jsou spíše doplňující. V textu by pak mělo být vždy zřejmé, co po studujících autor požaduje – tj. měly by být jasně a zřetelně odděleny důležité informace od méně důležitých.

Dále je důležité uvědomit si, co vlastně studující před začátkem studia umí – tj. měli bychom umět definovat vstupní znalosti, na které můžeme v textu dále navazovat. Pokud chceme, aby byl text napsán kvalitně a kvalitně také plnil svou funkci, měli bychom si uvědomit, že řízené samostudium vzdělávaných je třeba efektivně usměrňovat, aktivizovat, motivovat, povzbuzovat studující, testovat je apod. Tj. maximálně využívat tzv. řídícího aparátu textu. Text sám o sobě totiž prezentuje informace (tj. aparát prezentační + orientanční), řídí proces sebevzdělávání (tj. aparát řídící, motivační) a verifikuje znalosti/dovednosti (aparát verifikační) pomocí různých testů. Chceme li tedy vzdělávaného naučit maximum a splnit tak vytyčené cíle, měli bychom vždy efektivně využívat těchto třech základních aparátů.

Odpověď na tuto otázku je poměrně složitá, odpovědi nabízí množství metodik (Národní centrum distančního vzdělávání) a dalších odborných publikací. Distanční vzdělávání je na rozdíl od prezenčních forem postaveno zejména na práci s textem, s elektronickým distančním materiálem. Ten by jako takový měl mít logickou strukturu (logicky uspořádaný text) a měl by obsahovat také tzv. environment a manner, čili prostředí a styl (tj. určitou obsahovou a formální vzhlednost). Distanční text by měl být maximálně popularizován, měl by umožňovat efektivnost percepce informací s porozuměním. Tj. pokud chceme psát kvalitní distanční text, měli bychom dbát na to, aby nebyl nudný, byl zajímavý. Text by měl vedle teorie obsahovat i praktické příklady jeho aplikace apod. Nudné texty = nudné studium = neefektivní studium. Studijní texty by měly být jasné a snadno pochopitelné, mělo by být snadné se v nich orientovat (viz. aparát orientační), měly by být jednoduše přitažlivé.

Co se týče formy, většinou se texty hierarchizují – zpravidla se dělí na několik základních částí: úvod, studijní cíle, časové požadavky ke studiu daného textu, požadované znalosti, průvodce studiem, přehled distančních ikon, samotný výkladový text (doplněný tzv. průvodci studiem, průběžnými otázkami, testy apod.), shrnutí, verifikační aparát k celému textu (otázky, korespondenční úkoly), slovníček pojmů, literatura, důležité odkazy, přílohy apod. Další podrobnosti o struktuře našich distančních textů naleznete na tomto odkazu. Distanční texty jsou zpravidla rozděleny na hlavní a popisný sloupec. Hlavní sloupec obsahuje vlastní text, popisný sloupec (pravá strana obrazovky) pak obsahuje orientační a řídící prvky – distanční ikony, poznámky apod. Tyto prvky umožňují snadnou a rychlou orientaci v textu.

Samotný text je vhodné maximálně zpřehlednit. Pokud je to možné, při psaní využívejte zejména krátkých vět, zásadně nepoužívejte příliš dlouhých souvětí. Podstatné části textu zvýrazněte (tučné písmo, podtržení), toto zvýraznění pak zkuste dodržet v celém textu. Je li to možné, doplňte texty ilustračními schématy, obrázky, grafy, interaktivními prvky, můžete využít také videosekvencí (ale pozor na velikost!!!) apod. Ve schématech, grafech a tabulkách prezentujte nejdůležitější informace! Ve svém stylu se snažte aktivizovat čtenáře, veďte s nimi dialog apod. Snažte se jednoduše o to, aby vaše texty byly jasné a srozumitelné, přehledné a vizuálně i obsahově přitažlivé. Budou li texty zajímavé a kvalitní, budou li studenti aktivizováni a motivováni, bude celé studium efektivní!

Další podrobnosti o psaní kvalitních distančních textů vám rádi zodpovíme prostřednictvím e-mailu, případně odkážeme na další odbornou literaturu.

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript