Zvláště ostré kritice byly vystaveny zejména prvotní LMS (Learning Management Systems) – systémy řízeného vzdělávání, které kladly velký důraz na administrativní nástroje a na technologické doplňky, nebyly dostatečně flexibilní a byly nepřizpůsobivé. Jejich nástupci – LCMS (Learning Content Management Systems) již věnují dostatečnou pozornost právě vzdělávacímu obsahu. V současnosti se vzhledem k ostře neohraničenému přechodu od LMS k LCMS často oba termíny spojují. Současné LMS v sobě totiž zahrnují i všechny požadavky, kladené na LCMS. V současné době vykrystalizovalo 6 trendů využívání ICT pro zefektivnění vzdělávání, které byly podrobeny analýze jak dodavatelů tak odběratelů e-learningových technologií i vzdělávacího obsahu (soukromých i veřejných institucí, škol, univerzit). Jedná se o:

Tento trend v sobě zahrnuje využívání multimediálních technologií pro vzdělávání ve třídách (classroom training, self- paced eLearning – vzdělávání se vlastním tempem), vzdělávání tříd s podporou WBT (live Web-based classrooms), vzdělávání s využitím videokazet, individuální vzdělávání (one-on-one coaching) apod. V ČR je to zřejmě nejvyužívanější vzdělávací trend (multimediální CD-ROMy).

Nová generace institucionálních vzdělávacích technologií pro tvůrce-autory vzdělávacích obsahů a řízení (většinou online) vzdělávání. V českém prostředí LCMS splývá s pojmem LMS.

Trend v sobě zahrnuje využívání software, který podporuje práci s Internetem a který umožňuje vytvářet/vyrábět distanční třídy, virtuální semináře, online workshopy, online meetingy... to vše s využitím Internetu.

Tvorba víceoborových online simulací, které umožňují učit se procesům a mezilidským vztahům; vzdělávací hry, které motivují vzdělávané dosáhnout cíle a zvítězit – zároveň se také vzdělávat; videoukázky, které jsou poskytované Internetem a které předkládají pozorovateli pozitivní a negativní příklady; budování příběhů – příběhy s otevřeným koncem, rozvíjející tvořivé myšlení a znalosti účastníků vzdělávacího procesu apod. V českém prostředí existuje velké množství výukových her, které formou hry vedou žáky/studenty k dosažení cíle. Do této kategorie patří např. produkty firem Silcom Multimedia či Terasoft).

Vzdělávání bez vzdělavatelů zaměřené na sdílení znalostí.

Příklad: Lékař se chystá provést chirurgický zákrok a potřebuje konzultovat řešení s vybranými experty z celé země. Může tedy velmi rychle uspořádat virtuální videokonferenci – účastníci se vidí a slyší, komunikují spolu, konzultují, předávají si znalosti – a to na velké vzdálenosti. Spolupracují, konzultují, řeší problém.

Tato úroveň je zaměřena na získávání a výměnu znalostí prostřednictvím databázových struktur, dokumentů, elektronických záznamů, mimo jiné se soustřeďuje i na strukturovaný přístup k jinak nestrukturovaným informacím apod. Tento trend je vázán na rozvoj informační infrastruktury, na přehledné celostátní/celosvětové uspořádání informací. Budováním takovéto infrastruktury se zabývá např. Ministerstvo informatiky ČR.

Příklad: Právník se potřebuje dostat k informacím o případu, který byl projednáván v jiné zemi. Prostřednictvím Internetu pak může získávat (dle oprávnění) libovolné dokumenty (např. knihy) z libovolné části světa.

E-learning představuje strukturu silných nástrojů, poskytujících systematicky a efektivně informace všem, kteří o ně mají zájem. Je v zájmu nás všech poskytovat a „sdílet“ kvalitní informace, usnadňovat k nim přístup, strukturovat je a systematizovat – budovat kvalitní uživatelsky přívětivé, stabilní informační prostředí, které poslouží k rozvoji vzdělanosti.