Důležitou částí distančních e-learningových studijních materiálů představují tzv. multimediální interaktivní prvky. Tyto prvky přispívají k oživení textu, působí na více smyslů souběžně, podporují vizuální a motorický způsob učení se. Protože e-learning prezentuje studijní materiály v elektronické podobě, je možné v rámci jednotlivých částí kurzů/disciplín využívat různých typů multimediálních prvků. Lidé přijímají informace současně více smysly. Z posledních výzkumů (2003-2005) zaměřených na smyslovou percepci vyplývá, že při percepci informací používáme zejména zrak. Ve školním prostředí je však dle těchto výzkumů takřka 80 % informací předáváno zvukem – do procesu percepce je tedy zapojen zejména lidský sluch. Multimedia se snaží tento deficit odstranit a působit zejména na lidský zrak, souběžně s ním však zapojují do percepce i sluch. Právě vyrovnaná smyslová percepce s převahou zraku je pro zapamatování a znovuvybavení učiva velmi důležitá. Pozor ovšem na tzv. hypermultimedialitu! Hypermultimedialita znamená, že studující jsou v rámci studia elektronického distančního textu v kontaktu s nadměrně multimediálními prvky. Studující se pak zaměřují zejména na efekty (animace, pohyblivé postavičky apod.), než na samotný obsah.

1. Vždy je lepší vysvětlovat učivo mluveným slovem a obrazem, než pouze obrazem.
2. Vždy je lepší studentům prezentovat učivo s podporou multimedií ve stejném čase – tj. v průběhu výkladu, než jako doplňkový materiál. Tj. například při výkladu fungování spalovacího modelu je výhodné pracovat s funkčním multimediálním (či reálným) modelem, než jen se statickou slovní informací.
3. Pokud využíváme k výkladu multimedia s textovou informací, vždy ji čtěme. Neomezujme se jen na „text na plátně“.
4. Jednotlivé principy jsou významnější pro „slabší studenty“ než studenty nadané a aktivní, také jsou vhodnější pro více posluchačů (například pro přednášky v aule apod.) než pro malé publikum.
5. Při multimediálním výkladu využívejme spíše méně slov (rozumějme TEXT) než více. Studenti se lépe učí z jasně strukturovaného nerozvitého textu. Nepoužívejte dlouhých souvětí!

Je smutnou zkušeností, že o multimediích v e-learningu se hodně hovoří, jen málo vzdělávacích institucí však tvorbu multimedií podporuje a realizuje. Některé vzdělávací instituce například pod termínem multimedia chápou videosekvence – ty opravdu působí na více smyslů, nejsou však v žádném případě interaktivní (interaktivita patří k základním požadavkům na efektivní multimedium) a o jejich pedagogickém účelu lze s úspěchem pochybovat. Net University ve spolupráci s dalšími kreativními firmami podporuje výrobu multimediálních doplňků, které vyvíjí pro základní, střední i vysoké školy. Tato multimedia lze využívat v rámci prezenčního i distančního vzdělávání. A jak tedy opravdu takové interaktivní multimedium vypadá? Pro demostraci uvádíme několik příkladů z naší dílny.

Pexeso (interaktivní pexeso na výuku nepravidelných sloves v angličtině)

Fyzika – páka (interaktivní prezentace)

Máte li zájem o tvorbu interaktivních multimediálních doplňků či celých CD-ROMů pro vaše firemní či školní vzdělávání, kontaktuje nás na e-mailové adrese: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript či telefonním čísle +420 777 146 808.

KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc: Hanex, 2006.
MAYER, R., MORENO, R. A Cognitive Theory of Multimedia Learning: Implications for Design Principles‘
AXE design studio – creative lab of Net University (www.axe-design.cz)
OLC systems s.r.o. (www.olc.cz)
NoWay (www.noway.cz)
Internetové stránky 4.A ZŠ Trávník – sekce hry (www.axe-design.cz/4a)