Několik poznámek k novým směrům v e-learningovém vzdělávání

V posledních letech zaznamenal e-learning po rychlém technologickém boomu zpomalení svého vývoje. Tato situace byla dána zejména snahou zaměřit se na tvorbu e-learningového obsahu, protože e-learningových vzdělávacích prostředí bylo již vytvořeno dostatek a nebylo nutné investovat do vývoje dalších. Na trhu se objevila řada zajímavých i cenově dostupných LMS (learning management systems) jak na bázi ryze komerční, tak na bázi opensource.

Vývoj webových technologií však mílovými kroky postupuje dále, zejména ve prospěch tzv. Web 2.0, Web 3.0, systémů 3D virtuálních prostředí či sociálních sítí. Postupně došlo k decentralizaci informací v rámci různých vzájemně propojitelných platforem (zejména díky Web 2.0). To také znamenalo zvýšení přístupnosti uživatelů k informacím, kteří je pak mohou snadno, efektivně a rychle šířit dále. Představme si například, jak snadné je sdílet video umístěné na portál YouTube (například prostřednictvím blogů, sociálních sítí atd.).

Postupně také dochází k převodu běžných desktopových aplikací (například kancelářských programů) do online webových prostředí. V rámci webu totiž odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat, vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlížeče – nezávisle na konfiguraci PC či notebooku, nezávisle na operačních systémech. Pomocí webu se snadno dostanete k oblíbeným kancelářským aplikacím (Word, Excel, Powerpoint), k plánovacímu kalendáři, k virtuálnímu harddisku, ke komunikačním nástrojům typu instant messenger (ICQ, Skype), k antivirům atd. 

Dalším fenoménem posledních let je také přenos a ukládání osobních informací do webových prostředí. Uživatelé aplikací Web 2.0 a sociálních sítí (Facebook, Twitter apod.) si často ani neuvědomují, co vše mohou zveřejněné osobní informace (například fotografie, jméno a příjmení osob, telefonní číslo atd.) způsobit a jak snadno je lze zneužít. Uživatelé sociálních sítí nevnímají jejich nebezpečnost, ačkoli jsou sociální sítě právě za snadnou zneužitelnost těchto typů informací kritizovány.

V současnosti již standardní LMS systémy nestíhají sledovat výše uvedené trendy. LMS systémy jsou totiž velmi často uzavřenými webovými prostředími bez možností vzájemného sdílení informací v rámci aplikací Web 2.0. Tato uzavřenost je přesně opakem současného trendu totální otevřenosti technologií i obsahu. Aby tedy LMS přežily současné trendy vývoje online aplikací, je nutné přebudovat je do podoby otevřených prostředí, která jsou schopna pracovat s informacemi z externích zdrojů, zároveň umožnovat sdílení informací z LMS i na jiných online platformách. 

E-learning je třeba transformovat do podoby neformálního vzdělávacího prostředí s možným vývojem (ze strany uživatelů i administrátorů), tj. nevnímat jej pouze jako strohé technologicky limitované prostředí webových stránek, na kterých je práce studenta omezena pouze na vyplňování testů či psaní seminárních prací. Je třeba si jej představit jako prostor pro skutečně interaktivní výuku, které umožňuje široké spektrum aktivit (směrem od studenta i ke studentovi). Již dávno nedostačuje představa o interaktivitě na bázi multimediální animace umístěné v distančním studijním textu! Interaktivní e-learning si představme spíše jako online hru, ve které uživatelé vytvářejí a budují vzdělávací obsahy pod vedením tutora, vytvářejí zajímavé a atraktivní projekty, které spojují video, obraz, zvuk, 3D (například Google Earth prostředí či prostředí Second Life), Web 2.0 aplikace, prostředí pro kresbu, mentální mapování atd atd.). Těchto nástrojů naleznete na internetu velké množství a většina z nich je dostupná opravdu zdarma. 

O co zajímavější a atraktivnější je skutečná virtuální procházka středověkým městem, než pouze text doplněný o pár fotografií či náčrtků. O co zajímavější a důležitější je prožitek studijícího, než pouhá četba textu. Uvědomme si, že právě díky moderním technologiím, multimediím a internetu došlo u zejména mladších studujících ke snížení soustředěnosti na psaný text. Vždyť většina studentů je ze všech stran bombardována videoukázkami a jinými vizuálními podněty (reklama všech druhů apod.), text je omezen pouze na strohá sdělení. Zapomeňme na veleslavínskou či vančurovskou češtinu. 

Pro současné e-learningové studující je snadnější pracovat s e-learningovou aplikací, která poskytuje obsah znázorněný multimediálně (a multimediální obsah musí být základem této aplikace), než s textem pouze doplněným o multimediální doplňky. Neříkám, že je to tak dobře a že není správně usilovat o rozvoj jazyka studujících a vést je tak ke kritickému čtení a vnímání textu. Popisuji jen současnou situaci, ve které je student obklopen virtuálnem internetu a chtě nechtě vnímá obsah, který mu masmédia zprostředkovávají. Nikdo jej nemotivuje ke čtení či psaní! 

Chceme-li si tedy získat studující pro e-learningové studium a zároveň reflektovat jejich posun ve vnímání informací, musíme nutně transformovat podobu e-learningu. A uvědomit si, že v centru e-learningu bude vždy stát studující.

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.

Blog


Catchable fatal error: Object of class WP_Term could not be converted to string in /data/www/20683/net-university_cz/www/wp-includes/class-wp-query.php on line 779